Fenomén: Zelený život

Věděli jste, že dva hektary půdy dokáží uživit 1 člověka, který jí maso, 14 vegetariánů, kteří konzumují i mléčné výrobky a 50 veganů? Věděli jste, že do vaší ekologické stopy se počítá, jestli chodíte pěšky, jíte potraviny ze zahraničí nebo jaké množství potravy spotřebujete? Že se dá naše svícení nebo topení přepočítat na množství otroků, kteří by tuto práci museli vykonávat? 

I planeta může být šťastná. Existuje několik faktorů, pomocí kterých se dá měřit, zda žijeme život, který je naše planeta schopna unést nebo naopak, případně na jak dlouho. Nikdo z nás si samozřejmě nepředstavuje, že všechny zdroje, které z přírody čerpáme jsou obnovitelné, ale v měřítku lidského života je vývoj zdrojů na planetě tak pomalý, že my, jako jedinci, nejsme nijak nuceni rozhlížet se okolo sebe a přemýšlet, jak velká ekostopa tu po nás zůstává. Co vlastně ekostopa znamená? Je to nástroj, pomocí kterého můžeme převést lidskou spotřebu na biologicky produktivní plochy (souše nebo vodní plocha, která se podílí na výrobě kyslíku, zajištění zdrojů a je schopna přijímat biomasu, tedy odpady). Můžeme tak zjistit, kolik takového prostoru pro sebe potřebujeme a případně přizpůsobit své spotřební chování, jídelníček nebo životní styl tak, abychom svou ekostopu snížili. Proč bychom to měli dělat? Vědci vypočítali, že celková produktivní plocha Země má rozlohu zhruba 11, 4 miliard hektarů (1 ha= 10 000 m²). Průměrná ekologická stopa na jednoho obyvatele je 2, 2 produktivních hektarů (gha). Počet lidí na Zemi dosahuje téměř 6,5 miliardy. Pokud počítáme správně, činí celková spotřeba 14, 3 miliard hektarů. Vychází z toho, že na zemi chybí zhruba 2, 9 miliardy hektarů prostoru, který by měl produkovat kyslík a vstřebávat odpady. Zábavnou a srozumitelnou publikaci o ekostopě vydal v roce 2007 Ústav pro ekopolitiku, můžete si ji prostudovat zde.

Snížit zatížení, které naší planetě nakládáme přitom není tak těžké a většinou nás ani nenutí radikálně měnit životní styl. To, že je dobré používat úsporné žárovky a třídit odpad ví nejspíš každý. Co k tomu ještě přidat? Tak například nákup lokálních surovin. Jablka, která jsou dovezena z Nového Zélandu na pulty obchodních domů spotřebují 0.055 gha, zatímco česká jablka pouze jednu desetinu této spotřeby. Není totiž třeba je převážet, chemicky ošetřovat, aby vydržely dlouhou cestu atd. Když už jsme u nákupu, stačí třeba vyměnit jednorázové igelitky za slušivou látkovou tašku na více použití, kterou složíte do kapsy. Stejně tak si všimněte, kolik vašich potravin na pultu u pokladny je zabaleno a jak. Jdete pro svačinu, do sáčku dáte dva rohlíky, vlašák si necháte zabalit do kelímku a folie, jablíčko do dalšího sáčku, navrch ještě pet lahev se sodovkou a nanuka. Co takhle příště zkusit omezit počet sáčků na minimum a vybírat obaly, které se dají rychle a efektivně znova zpracovat, jako je papír nebo sklo? Podobných drobností existuje spousta.

Abyste věděli, nakolik efektivní změna vašeho chování, doporučujeme spočítat si ekologickou stopu před a po. Kromě indexu, který vám ukáže hodnotu vaší současné ekologické stopy vám zde poradí, jak si osvojit další finty, pomocí kterých uděláte tuhle planetu o něco šťastnější.