Představ si svět, kde by tě soudili za to, co se ti zdá. Spácháš ve snu vraždu své milované maminky nebo své nejdražší polovičky, která si po sobě zapomněla uklidit fusky v obýváku a prosím. Ráno ti přijde předvolání k soudu za nežádoucí sny, které mohou poškodit společnost. Celkem mind fuck.

A já si tuto představu prožila na vlastní kůži. Husí kůži a úsměv na tváři mi vykouzlili divadelníci ze souboru Mandragora, kteří si šmikli představení Nejspíš sníš. A stalo se tak v pondělí, 27. října v místní Dílně. Byl to masakr! Základní informace:

  • NÁZEV HRY:       Nejspíš sníš
  • AUTOR HRY:      Jean-Claude Grumberg (*1939)
  • REŽIE:                   Rostislav Marek, Jana Kafková

Od konce tohoto večera, když mi vylétlo z úst to, že jsem byla v divadle, reakce okolí byla stejná. „Jaké to bylo?!“ No přátelé, já asi nevím! Vždyť znáš takový ten rozpolcený pocit, kdy si nejsi jistý, zda se ti to líbilo nebo ne. Každopádně to byl zajímavý a šílený divadelní zážitek. Psychárna, to je to slovo, které nejvíce vystihuje moje dojmy. Podrobnosti?

No vezmu to pěkně popořadě.

 

Nohy mrznou, ruce odpadávají.

Hned první šokující zjištění poté, co jsem překročila práh svého domu směrem do divočiny zlínských ulic. Byla tam neskutečně palčivá, mlhovitá a velmi nemilá zima, která se mi na lusknutí prstů dostala do všech zákoutí těla. Nadávky lítaly jako novoroční rachejtle. Ale nemělo to dlouhého trvání. Mé kroky jistě směřovaly do vinotéky u Antonínka. Mekka chudých po alkoholu lačnících studentů.

Příchod do divadla byl spásou. Do nohou se mi postupně vracel cit a do chladem zkřehlých rukou se dostával hřejivý vinný mok. Smutné zjištění však bylo to, že hospůdka u Dílny byla ten večer zavřená. God damn it.

Začínáme Hamletem, končíme soudem.

Tak jo, dostali jsme se do sálu, velepohodlně se usadili a se vší vervou pozorovali, co se děje před námi na jevišti. A dělo se úplně všechno!

Postel a piano sloužící jako stolek. Dvě nejdůležitější rekvizity představení. Hlavní hrdina Gerard B., kterého ztvárnil Patrik Francl, je známý divadelní herec. Jednoho dne dostane obsílku k soudu.  A co si budeme povídat, moc to nechápe. Je proti němu zahájen proces, v němž je stíhán za zločiny, které páchá ve snu. Jeho sny jsou doslova divočina! Vzhledem k tomu, že chudák zkouší Hamleta, neustále se mu zdá o vraždě Polonia. A kromě toho je to tak trošku i prasák. Soudce zabloudí do jeho snů jen v sukýnce s krásně neoholenýma nohama.

Střídají se tam všechny možné osobnosti. Sexy četnice v podání Lucie Bánovské, nikdy neomylný soudce, kterého ztvárnil Lukáš Borik, věčně ukecaná manželka a Marie Hnilicová, advokát, který se snaží vysekat svého klienta ze šlamastiky, toho si zahrál Radim Bánovský a v neposlední řadě soudní zřízenec, jež se stačil bleskurychle převlíkat i do role režiséra a byl to Tomáš Smetana.

Mandragora

Bylo všechno! Vypravěč v plandavé košili, snící divadelník o zabití Polonia, opravdu sexy četnice a stíhačka manželka. Jo a málem bych zapomněla na hudební podtext. Jedním slovem, šílené. Songy mi hrají ještě teď v hlavě.

Týden přemýšlení….

Ovíněná jsem se vláčela domů. Od pondělka jsem nezamhouřila očka! A už se těším na další představení , což bude Rozmarné léto! Premiéra 8. listopadu, sluníčka 😉

Zdroj: Redakce SUPORT, Anastasija Žur

 

Komentáře