Křest sv. Vladimíra – známá satiristická báseň K. H. Borovského je nyní díky divadlu Mandragora k vidění v Dílně. Hra obohacena o narážky na aktuální dění nám tak připomene věčné téma zrádnosti moci a negativa různých vyznání. Otázka zní, stojí to vůbec za vidění?

Dojmy z představení

Úplně prvním dojmem je vlastně atmosféra, která příjemně naladí do hry. Ten druhý, překvapivý dojem způsobili sami herci. Opona vyjede nahoru a my můžeme sledovat zezadu 5 podivných osob v punčocháčích. Máme tu jednu ženu, pak postavu podobnou Huckleberry Finnovi, aristokratického dlouhána, intelektuála s brýlemi a na závěr, bizarní postavu v paruce, kterou po celou hru zmítají hyperaktivní záškuby a grimasy.

Ze začátku moc netušíte co se děje, zvlášť pokud jste Křest sv. Vladimíra nikdy nečetli nebo neznáte děj. Mírně se možná ztrácíte. Jenže pak vás do hry vtáhne hned první nečekaná a zábavná situace, která působí spíš jako nehoda a už vás nepustí. Herci vás tak provedou celým dějem – od uvěznění Peruna, protože nevyšel caru vstříc…

Car necar, svátek nesvátek,
že mi všechno rovno,
ne a ne a nebudu hřmít,
co z toho mám? Hovno!

 

…po jeho následné utopení.

Tak to chodí na tom světě,
každou chvíli jinak,
dneska ctí tě za svatého,
zejtra budeš sviňák!

 

Uvidíte úpadek církve, protože sedláci neplatí desátky, natož aby se modlili. V závěru se ocitnete na „castingu“ různých vyznání z celého světa. Do toho všeho je vložena spousta zábavných situací, bizarního řvaní a nehod. Taky již zmíněné narážky na aktuální dění, které vás překvapí a jsou podány inteligentně.

Hraní s nadšením

Nesmím zapomenout na herecké výkony. Na nějaké představení zajdu jen občas, takže nemůžu zrovna zkušeně hodnotit. Pravdou však je, že pokud hledáme to hlavní kouzlo hry, je právě v nadšenosti herců. Díky nim jsem se cítil na hře pohodlně a bavil se. Nejlepší výkon předvedl jistě ten hyperaktivní „podivín“ v paruce. Ale nejen on, všichni se zapříčinili za to, že hra, na kterou jsem přišel bez nálady, mě vypustila ven jako spokojeného člověka.

Závěrem

Křest sv. Vladimíra si určitě zaslouží vaši pozornost. Vtáhne vás a pobaví. Tak neseďte jenom doma a přijďte podpořit Mandragoru na další reprízu hry, která je 24.3. Můžu určitě doporučit každému, kdo se chce třeba jen trochu odreagovat a pobavit.

Zdroj: Redakce SUPORT, Petr Dostál

 

Komentáře